Nástroje kohezní politiky
Před vstupem České republiky do Evropské unie byla ČR zapojena do tří nástrojů předvstupní pomoci – do programů Phare, Sapard a ISPA. Po vstupu ČR do EU byly tyto nástroje nahrazeny čerpáním ze standardních fondů EU, konkrétně pak z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu, Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství, Finančního nástroje pro podporu rybolovu, Fondu soudržnosti a Fondu solidarity. Více o nástrojích politiky soudržnosti v době vstupu ČR do EU naleznete zde.
Cíle a operační programy
Politika soudržnosti byla v programovém období 2000-2006 realizována s ohledem na tři cíle:
- Podpora rozvoje zaostávajících regionů
- Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací
- Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání
Tyto cíle byly v ČR sledovány během zkráceného období 2004-2006 v pěti operačních programech (Společný regionální operační program, Operační program Infrastruktura, Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Operační program Průmysl a podnikání) a v Iniciativách Společenství (Interreg III, Equal, Leader+, Urban). Více informací o cílech, operačních programech a Iniciativách Společenství naleznete zde.
Horizontální priority
Horizontální priority jsou průřezová témata prostupující napříč všemi programy a politikami Evropské unie. Udávají oblasti, na které musí brát zřetel každý projekt předkládaný k podpoře ze strukturálních fondů. Přestože nemají vlastní finanční alokace, jsou naplňovány prostřednictvím různorodých programových opatření. Pro programové období 2000-2006 byly stanoveny čtyři horizontální priority:
- Rovné příležitosti
- Životní prostředí
- Informační společnost
- Vyvážený rozvoj regionů
Rámec podpory Společenství
Dokument Rámec podpory Společenství (RPS) pro Českou republiku v období 2004-2006 je výsledkem dlouhého období příprav a interního projednávání mezi nejrůznějšími vládními, nevládními, národními, regionálními a místními partnery v rámci ČR (vyjádřených v Národním rozvojovém plánu), po kterém následovalo intenzivní vyjednávání s Evropskou komisí. Dokument představuje základní strategii pro socioekonomický rozvoj regionů soudržnosti (mimo Prahy) pro období 2004-2006. Dokument Rámec podpory Společenství je ke stažení zde.
Region Praha nenaplňoval kritérium HDP menšího než 75% průměru zemí EU-15, a proto se RPS spolu s možností čerpat z prostředků Cíle 1 na něj nevztahovala. Tento region však měl možnost čerpat prostředky v rámci Cíle 2 a Cíle 3 (více viz Jednotný programový dokument pro Cíl 2 a Jednotný programový dokument pro Cíl 3).
Řídicím orgánem RPS b
ylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V systému implementace pomoci ze strukturálních fondů mělo roli zastřešujícího orgánu, jehož posláním bylo zabezpečovat celkovou koordinaci řízení všech operačních programů. Zajišťovalo efektivní komunikaci s řídicími orgány jednotlivých operačních programů, včetně koordinace při vypracování manuálů (směrnic) k provádění jejich funkcí a zajištění příslušných školení. V současné době tuto funkci zastává pod Ministerstvem pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci.
Rozdělení prostředků mezi strukturální fondy, fond soudržnosti a Iniciativy Společenství v České republice v období 2004—2006
Nahrání objektu widget selhalo.
Worksheet position out of range.
Výsledky čerpání
Česká republika se šance na realizaci projektů s využitím prostředků evropské politiky soudržnosti chopila mimořádně úspěšně. V programovém období 2004-2006 bylo vyčerpáno 99,54 % z 1 692 594 657 EURO. Celkově bylo zrealizováno přes 13 000 projektů z různých oblastí. Podrobnosti o výsledcích čerpání naleznete zde.